Tango vzniklo na konci 19. století v lidových a přístavních čtvrtích Buenos Aires a Montevidea, na obou březích Río de la Plata. Jako hudba, tanec i poezie bylo v roce 2009 na společnou žádost Argentiny a Uruguaye zapsáno organizací UNESCO na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. Jeho tradice dnes žije na milongách, tanečních večerech věnovaných tangu, s jejich pravidly, rytmy a obuví.
Tanec zrozený na obou březích Río de la Plata
Mluví se o „argentinském tangu“, jeho kolébka je však na obou stranách řeky. Historici kladou jeho vznik přibližně do 80. let 19. století, do předměstí a přístavních čtvrtí Buenos Aires a Montevidea. Tato města tehdy přijímala vlny přistěhovalců z Evropy, především z Itálie a Španělska, kteří se zde setkávali s potomky afrických otroků a kreolským obyvatelstvem.
Z tohoto míšení vznikla nová hudba a nový tanec. Najdeme v nich vliv argentinské milongy, španělsko-kubánské habanery a uruguayského candombe s bubny afrického původu. Bandoneon, malý měchový nástroj pocházející z Německa, se záhy stal hlasem tanga.
Z Paříže do celého světa
Na začátku 20. století překročilo tango Atlantik. První velké evropské nadšení pro tento tanec zažila Paříž, po ní Londýn, Berlín a další metropole. Pařížská móda přispěla k tomu, že tango začala respektovat i vyšší společnost v Buenos Aires, která se na něj do té doby dívala s nedůvěrou.
V Argentině pak tango zažilo období velké obliby, kdy působilo mnoho orchestrů a taneční sály praskaly ve švech. Tanečníci této době říkají zlatý věk. Nahrávky z té doby dodnes tvoří základ hudby, která se hraje na milongách.
2009: zápis na seznam UNESCO
V roce 2009 zapsalo UNESCO „tango“ na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva na základě společné kandidatury Argentiny a Uruguaye. Organizace ho popisuje jako tanec zrozený v lidových čtvrtích Buenos Aires a Montevidea a zdůrazňuje rozmanitost kultur, které ho utvářely. Obě země se zavázaly tuto tradici dokumentovat, předávat a udržovat při životě.
Tango, milonga a vals: tři rytmy, které stojí za to poznat
Na tango večeru se netančí jen tango. Střídají se tři rytmy:
- tango, které se hraje nejčastěji, s pevnou chůzí a pauzami;
- milonga (rytmus), rychlejší a hravější, tančená drobnými kroky;
- vals, valčík ve třídobém taktu tančený v objetí typickém pro tango a plný otoček.
Slovo „milonga“ tedy označuje jak rytmus, tak místo nebo večer, kde se tančí.
Hlavní styly tanga
Tango nemá jedinou podobu. Rozlišujeme několik způsobů tance, které se často prolínají během jednoho večera:
- Tango de salón: klasický společenský styl, elegantní, který střídá chůzi a taneční figury a přitom respektuje směr pohybu po parketu.
- Tango milonguero: těsné objetí, drobné kroky a rytmická hra; vzniklo v přeplněných sálech v centru Buenos Aires.
- Tango orillero: název odkazuje na „orillas“, tedy předměstí; styl je hravější a obsahuje více práce nohou.
- Tango nuevo: otevřené a pružné objetí, složité figury; rozvíjela ho nová generace tanečníků od 80. a 90. let 20. století, často na modernější hudbu.
Vyvíjela se i hudba. Bandoneonista a skladatel Astor Piazzolla výrazně proměnil jazyk tanga a později začaly skupiny mísit tango s elektronickou hudbou.
Milonga a její pravidla
Na milonze platí soubor zvyklostí, códigos, díky nimž tanec na parketu plynule a příjemně pokračuje.
Tanda a cortina
Hudba je rozdělena do tandas: obvykle jde o tři nebo čtyři tanga, případně tři milongy či valčíky, často od stejného orchestru a ze stejné doby. Mezi tandami zazní krátká skladba, která s tangem nesouvisí a nazývá se cortina; vyprázdní parket a umožní vyměnit tanečního partnera. Když někdo přijme pozvání k tanci, obvykle zůstává se stejným partnerem až do konce tand y.
Mirada a cabeceo
Pro pozvání se nepřechází přes sál. Pozvání probíhá pohledem: mirada vyhledá oči partnera a cabeceo, lehké kývnutí hlavou, nabídne tanec. Odpovědí v podobě kývnutí člověk nabídku přijme, odvrácený pohled ji odmítne, aniž by se kdokoli cítil trapně. Nikdo nemá povinnost nabídku přijmout.
Ronda
Páry se pohybují kolem parketu proti směru hodinových ručiček v jedné nebo několika řadách: tomu se říká ronda. Je třeba se vyhýbat předbíhání, zdržování ostatních a velkým figurám, které by mohly ohrozit okolní páry.
Tradiční obuv
Tango se tančí chůzí, otočkami a jemným klouzáním po podlaze. Obuv proto musí dostatečně klouzat, dobře držet na noze a zároveň umožnit vnímat parket.
Ženská obuv tradičně zahrnuje lodičky nebo sandály s často vysokým a úzkým podpatkem a pásky, které dobře drží kotník i nárt. Kožená nebo semišová podrážka usnadňuje otočky ocho a giro. Muži nosí měkké šněrovací boty s koženou nebo semišovou podrážkou, které připomínají spíše společenskou obuv než lakovky do tanečního sálu. Kritéria výběru podrobně popisuje náš průvodce pánskou obuví na tango.
Začátečníkům pomůže nižší a stabilnější podpatek, aby lépe našli rovnováhu. Semišová podrážka se nikdy nenosí venku: návod k péči najdete v průvodci semišovými podrážkami. Naše modely najdete v nabídce obuvi na tango a v kolekci pánské taneční obuvi najdete také boty pro tanečníky.
Objevte tango dnes
Většina tanečníků začíná lekcemi a poté navštěvuje prácticas, uvolněnější tréninky, kde se mohou zastavit a zkoušet, než se odváží na milongu. Všechna velká francouzská města mají aktivní tango scénu a řada škol nabízí úvodní kurzy. Kurz ve svém okolí najdete v našem průvodci, jak najít taneční kurz.
Často kladené otázky
Kde vzniklo argentinské tango?
Tango vzniklo kolem 80. let 19. století v lidových a přístavních čtvrtích Buenos Aires a Montevidea, na obou stranách Río de la Plata. Svým původem je tedy stejně uruguayské jako argentinské. Mísí se v něm evropské, africké a kreolské vlivy.
Je tango zapsáno na seznamu UNESCO?
Ano. V roce 2009 zapsalo UNESCO tango na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. Kandidaturu společně předložily Argentina a Uruguay.
Co je tanda na milonze?
Je to série skladeb ve stejném rytmu, obvykle tří nebo čtyř tang, případně tří milong či valčíků. Končí cortinou, krátkou skladbou, která vyprázdní parket. Celá tanda se obvykle tančí se stejným partnerem.
Jakou obuv zvolit pro začátky s tangem?
Obuv by měla dobře držet na noze a mít koženou nebo semišovou podrážku, která umožňuje otáčení. Ženám na začátku pomůže o něco nižší a stabilnější podpatek; mužům stačí měkké šněrovací boty. Noste je pouze na parketu, aby se podrážka neopotřebovala.